Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

 

NOVINKY

arr3VIDEO Z TESTOVÁNÍ MAMINKA.CZNaše pleny i bryndáky se rozhodli ostestovat v redakci Maminka.cz. Podívejte se, jak celé testování... arr3NOVINKA - Bryndáky s rukávyPředstavujeme Vám nový produkt - Bryndák s rukávy, který je velmi praktický a určitě jej ocení každá... arr3HLEDÁME LÁTKOVÉ PORADKYNĚStaňte se i Vy součástí našeho týmu :-) Hledáme právě Vás! Rozšiřujeme náš tým a hledáme maminky,... arr3NÁZORNÉ VIDEOPŘIPRAVILI JSME PRO VÁS NÁZORNÉ VIDEO, JAK NAŠE PLENY FUNGUJÍ. STAČÍ JEN KLIKNOUT   ...

NEJPRODÁVANĚJŠÍ

Cena 235,00 Kč
skladem
Cena 359,00 Kč
skladem
Cena 239,00 Kč
skladem

Cena 199,00 Kč
skladem
Cena 242,00 Kč
skladem
Cena 199,00 Kč
skladem

ANKETA

Jaký je podle Vás hlavní důvod používání látkových plen?

ekonomické hledisko 42% zdravotní hledisko 23% ekologické hledisko 17% pěkný design 18%

26. 03. 2018

Látkování dříve a dnes

Z historie: Přírodní materiály a bezplenková metoda

Lze si jistě lehce představit, že v opravdu dávných dobách se jako plenky používalo cokoliv. Prý i listí, tráva, mech nebo zvířecí kůže. Odložit v pravěku dítě z ruky mohlo být v některých oblastech rizikové, ne-li nemožné, a tak se zcela jistě vedle zavinování do přírodních rostlinných materiálů a kůže zvířat pěstovala také bezplenková metoda, protože dítě bylo potřeba přes den nosit, chránit vlastním tělem a zároveň chránit vlastní tělo před "znečištěním". Nošení dětí a bezplenkovka nebo zavinování do kůže přetrvala na mnohých místech i do pozdějších časů. I původní američané, obyvatelé Afriky, Inkové nebo eskymáci využívaly všeho, co příroda dala. Díky nošení dětí na těle během denních prací nebylo složité se signálům dítěte naučit a bezplenkovku praktikovat. Nutno dodat, že se jednalo asi o nejhygieničtější řešení, neboť "svrchní kalhotky" ze zvířecí kůže se mnohdy ani nepraly. Nečistoty se vyklepaly, kůže se nechala vymrznout a uschnout a byla připravena na další použití.

 

 

Jak je tomu dnes: Bezplenková metoda je dnes objevována jako velká moudrost našich předků, která je však v některých rozvojových zemích dodnes běžnou praxí, protože rodiče pracují celý den na polích a děti není kam odložit. Navzdory tomu někteří pediatři tvrdí, že před druhý rokem dítěte není třeba trápit děti vysazováním na nočník, protože ještě nemají vyvinuté svaly na to, aby čůrání a kakání vědomě ovládaly. O to ovšem v bezplenkové metodě vůbec nejde. Důležité je chtít porozumět signálům dítěte a těmto signálům vyhovět. Kdo se z nějakého důvodu na zachycování signálů dítěte necítí, má dnes na výběr z širokého spektra jednorázových i látkových plen.

 

 Z historie:

Zavinutí do látky

Možnost dítě odložit sebou přinesla i potřebu zachytit veškeré vyměšování. První "textilní pleny" vznikaly z toho, co bylo zrovna doma po ruce, například zbytky látek nebo kusy ložního prádla. Pro účely zavinování se však dalo také koupit speciální metrážová látka –

nejčastěji lněné či konopné plátno nebo bavlněný mušelín.

 

Jak je tomu dnes: Klasické čtvercové pleny využívané jako savé jádro jsou nejčastěji také z bavlny a mnoho maminek na ně dodnes nedá dopustit. Savá jádra k moderním látkovým plenám jsou vyráběny z mnohem savějších a v případě bambusu zároveň antibakteriálních materiálů, střižených na míru do kapsových nebo svrchních kalhotek bez nutnosti skládání, takže práce s nimi i péče o ně je velmi jednoduchá.

 

Z historie: Zavinout a nepřebalovat moc často

Používání zavinovaček bylo dříve samozřejmostí. Děti se zavazovaly na pevno a místo plenky sloužil v povijanu pruh látky, který se neměnil vůbec tak často, jak by bylo potřeba. Zabalení do tehdejšího povijanu bylo prý docela náročné a když už se to mamince nebo chůvě povedlo, do doby zavedení pravidelného každodenního koupání si děti poležely v jednom zabalení i více dnů. Svrchní kalhotky z kůže se ve středověku již nepoužívaly a do vzniku kalhotek alespoň z dálky podobným dnešním svrchňáčkům bylo ještě daleko. Starší děti tedy běhaly dle počasí buď neoblečené a nebo v oblečení, které bylo mezi nožičkami "otevřené" a tak upravené pro častou výměnu pruhů látek obmotaných kolem pasu.

 

Jak je tomu dnes: I k zavinovačkám a jejím výhodám se dnes pomalu vracíme. Pevné zavinutí dává miminkům pocit klidu a bezpečí, jaké znaly ze stísněného prostředí maminčina bříška.

Zavinutí – a to včetně ručiček – miminko zklidní, a zabraňuje nekoordinovanému pohybu rukou i nožiček, kterými samo sebe leká a v noci budí. Jen četnost přebalování se od dřívějších dob opravdu změnila a ať je již dítě baleno do látky nebo pleny jednorázové, doporučení jsou vždy stejná. Přebalovat nejpozději po třech hodinách a určitě okamžitě po každém kakání.

 

Z historie: Neprat moc často

Pleny se nepraly po každém použití. Někdy se prostě jen nechaly uschnout a použily se znovu. Není tedy divu, že rodiče své děti učily na nočník v poměrně nízkém věku, neboť zápach a zdravotní potíže z nevypraných plen musely být asi značné. Není ale divu, že se do častého praní hospodyně moc nehrnuly. Praní v potoce, nebo později doma na valše asi nebyl žádný med a i s nástupem prvních praček bylo praní prádla pořád časově, fyzicky i prostorově docela náročné. Ledaskdo z nás možná ještě pamatuje z dob našich prababiček pračky bez vysokých pracích stupňů a bez možnosti ždímání.

Pralo se třeba jen jednou týdně. Pleny bylo potřeba dostatečně odmočit, vymáchat a vyždímat. Po vyprání v pračce se znovu máchaly a pak vyvařovaly v hrnci a následně ve studené vodě zase máchaly a ždímaly. Po tomto martýriu bylo možné teprve pleny pověsit, nechat usušit, pak vyžehlit a poskládat.

Vyvářka vznikla jako "lékařský recept" na boj s bakteriemi, které dětem v látkových plenách způsobovaly nepříjemné kožní problémy. Spolu s vyvařováním plen bylo s nástupem vyšších nároků na hygienu doporučováno i častější přebalování.

 

Jak je tomu dnes: Díky moderním "automatkám" je dnes ideální prát pleny jednou za dva až tři dny. Nechat savé jádro uschnout a použít znovu by dnes již nikoho nenapadlo. U svrchních kalhotek se to ale i dnes doporučuje. Materiál moderních svrchních kalhotek nesaje a pokud není znečištěn stolicí, stačí ho jen otřít nebo nechat vyvětrat.

Prát se může opravdu až po několika použitích. 

   Vyvářku dnes již místo kotle také zajistí pračka, na bambusové vkládací pleny a výrobky s PUL zátěrem se však rozhodně nedoporučuje. Bambus je sám o sobě antibakteriální a k desinfekci ostatních plen postačí šedesát stupňů, lázeň v perkarbonátu sodném nebo výjimečně desinfekce na prádlo z drogerii.

 

Z historie: Boom plastu a první svrchní kalhotky

Předchůdce dnešních moderních plen - pruh látky ze lnu nebo bavlny poskládaný do obdélníku a zapnutý spínacím špendlíkem - nás možná neudiví tolik, jako předchůdce svrchních kalhotek. Je až neuvěřitelné, že jedny z prvních svrchních kalhotek navržených v 50.letech v Británii vznikaly v domácnosti manželky armádního důstojníka, Valerie Hunter Gordonové, ze starých nylonových padáků, později z měkkého PVC vyplněného buničitou jednorázovou vložkou. Ve stejnou dobu v jiné domácnosti na americkém kontinentu vznikly svrchní kalhotky pro změnu ze sprchových závěsů. Patent k prodeji těchto "voděodolných" kalhotek, které ze začátku pro nezájem továren musela Marion Donovan (viz foto) sama vyrábět, se později prodal za milion dolarů. Sama přispěla látkovým plenám i několika inovacemi, od ní pochází například nápad nahradit špendlíky bezpečnějšími patentkami

 

Jak je tomu dnes: Do prvních, zcela plastových svrchních kalhotek, by dnes už asi žádná maminka své dítko oblékat nechtěla, přestože se ještě stále na trhu (nebo v bazarech) látkové svrchní kalhotky vyplněné igelitem dají nalézt. Dnešní moderní svrchní kalhotky jsou však vyrobeny z materiálu prodyšného, aby nedocházelo k množení bakterií a přehřívání pohlavních orgánů. V tom si první "igeliťáky" s jednorázovými plenami asi moc nezadaly.

 

 

Z historie: Plenkový servis

Dvacáté století bylo plné válečných konfliktů. Nedostatek mužů, ženská emancipace ... je určitě více důvodů, které vedly ženy do zaměstnání. Na domácí práce nezbývalo tolik času. Trendem se po druhé světové válce stal servis, které nabízely praní a žehlení látkových plen.

 

Dnes je díky moderním materiálům a střihům za dvě hodiny vypráno a pověšeno, na mnohé pleny se žehlička nesmí ani podívat. V USA, Anglii, Německu, Rakousku a dalších zemích (ale pozor, u nás také!) ovšem stále fungují tzv. "plenkové služby", které se praním a žehlením látkových plen živí a uživí.

 

Moderní přebalovací systém od GaGa's plen je svými střihy a materiály však natolik vypracovaný, že péče o ně – od praní přes sušení a složení - zabere jen minimum času a ušetří se tak nejen na samotném přebalování, ale i na (ne)potřebném servisu plenkové služby.